Tobiáš a jeho víra na Blog.cz

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Exodus 8. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Hospodin dále Mojžíšovi řekl: "Řekni Áronovi: 'Napřáhni hůl, kterou máš v ruce, k průplavům, říčním ramenům i mokřinám a na celou egyptskou zem z nich vyveď žáby!" A když Áron napřáhl ruku k egyptským vodám, vylezly z nich žáby a pokryly celou egyptskou zem. Farao si tehdy nechal Mojžíše a Árona zavolat. "Modlete se k Hospodinu, ať mě i můj lid zbaví těch žab," řekl jim. "Potom lid propustím, aby obětovali Hospodinu." Mojžíš mu odvětil: "Sděl mi laskavě, kdy to má být. Budu se za tebe, za tvé dvořany i za tvůj lid modlit, a Hospodin ty žáby od tebe i od tvých domů odejme. Zůstanou jen v Nilu." "Zítra," odpověděl farao. Mojžíš tedy řekl: "Abys poznal, že není nikdo jako Hospodin, náš Bůh, stane se, jak říkáš! Žáby opustí tebe i tvé domy, dvořany i lid. Zůstanou jen v Nilu." Mojžíš s Áronem odešel od faraona a volal k Hospodinu ohledně těch žab, kterými faraona postihl. Hospodin splnil MIjžíšovu prosbu a žáby v domech, dvorech i na polích pošly. Shrabali je na spoustu hromad a zemi naplnil hrozný puch. Když ale farao pocítil úlevu, znovu se zatvrdil. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je. Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: "Napřáhni svou hůl a udeř do prachu, ať se po celé egyptské zemi promění v komáry!" A tak to učinili: Áron napřáhl hůl, udeřil s ní do prachu, a lidi i dibytek obsypali komáři. Veškerý prach v celé rgyptské zemi se proměnil v komáry! Také věštci se pokoušeli svými kouzly vyvést z prachu komáry, ale nemohli. Když byli lidé i dobytek pokryti komáry, řekli ti věštci faraonovi: "To musí být boží prst!" Farao však zůstal neoblomný. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je. Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: "Časně ráno vstaň, a až farao půjde k vodě, postav se před něj se slovy: 'Takto praví Hospodin - Propusť můj lid, aby mi sloužili. Pokud však můj lid nepropustíš, dávej pozor: Na tebe, na tvé dvořany, na tvůj lid i do tvých domů vypustím mračna much. Domy Egypťanů i zemi pod jejich nohama zaplní mouchy! V ten den však odliším kraj Gošen, kde bydlí můj lid - tam žádné mouchy nebudou. Abys poznal, že já Hospodin jsem přítomen v této zemi, učiním rozdíl mezi svým a tvým lidem. To znamení se tane zítra.'" A Hospodin tak učinil: Ve faraonově paláci, v domě jeho dvořanů a v celé egyptské zemi se objevila hustá mračna much. Celá země byla zamořena muchami. Tehdy si farao nechal MOjžíše a Árona zavolat. "Jděte, obětujte svému Bohu," řekl jim, "ale zůstaňte v této zemi!" "To by nebylo vhodné," odpověděl Mojžíš. "Oběti Hospodinu, našemu Bohu, se Egypťanům hnusí. Copak by nás neukamenovali, kdybychom jim před očima obětovali, co mají za ohavnost? Vydáme se na třídenní cestu do pouště a tam budeme obětovat Hospodinu, našemu Bohu, jak nám přikázal." Farao tedy řekl: "Dobrá, propustím vás, abyste obětovali Hospodinu, vašemu Bohu, na poušti. Nechoďte ale příliš daleko. Modlete se za mě." Mojžíš odpověděl: "Budu se modlit k Hospodinu hned, jak od tebe odejdu. To mračno much opustí faraona, jeho dvořany i jeho lid už zítra. Ať se nás ale farao nepokouší znov obelstít a nepropustit lid, aby obětoval Hospodinu." Nato Mojžíš odešel od faraona a modlil se k Hospodinu. Hospodin splnil Mojžíšovu prosbu a zbavil faraona, jeho dvořany i jeho lid toho mračna much, nezůstala ani jediná. I tentokrát se však farao zatvrdil a lid nepropustil."

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z listu apoštola Pavla z 2. listu Korintským 10. kapitolu (opět z překladu "Nová Bible kralická" z roku 2001):

"Já sám, Pavel vás napomínám skrze krotkost a vlídnost Kristovu, (já), který když jsem přítomen, jsem mezi vámi ponížený, ale když jsem nepřítomen, jsem k vám smělý. Prosím (vás) však, abych se nemusel, až budu přítomen, osmělit tou důvěrností, (se) kterou zamýšlím být odvážný proti některým, kteří si myslí, že chodíme podle těla. Ačkoliv totiž chodíme v těle, nebojujeme podle těla. Zbraně našeho boje totiž nejsou tělesné, ale (jsou) v Bohu mocné k boření pevností: Boříme výmysly a každou povýšenost, která se pozdvihuje proti poznání Boha, uvádíme každou myšlenku do zajetí, aby byla poslušna Krista, a ksme připraveni potrestat každou neposlušnost, až se naplní vaše poslušnost. Díváte se (jen) na to, co (je) před očima? Je-li někdo o sobě přesvědčen, že je Kristův, ať si sám znovu promyslí to, že jako (je) on Kristův, tak (jsme) Kristovi i my. I kdybych se totiž tou naší mocí - kterou nám Pán dal k budování a ne k vašemu boření - chlubil (ještě) více, nebudu zahanben - (ale) aby se snad nezdálo, že vás chci zastrašovat dopisy. Neboť (mé) dopisy (jsou) prý závažné a mocné, ale tělesná přítomnost (je) slabá a řeč nestojí za nic. Ať tedy takový (člověk) pomyslí na to, že jací jsme ve slově skrze dopisy, když jsme vzdáleni, takoví (budeme) i ve skutku, až budeme přítomni. (My) se totiž neodvažujeme započítat ani se přirovnat k těm, kteří doporučují sami sebe. Oni se měří sami sebou a sami se sebou se srovnávají, ale (ničemu) nerozumějí. My se však nebudeme chlubit donekonečna, ale podle rozměrů působiště, (totiž) míry, kterou nám Bůh vyměřil, abychom dosáhli aké až k vám. Nerozpínáme se totiž nad (míru) - jako kdybychom k vám nedosahovali, neboť jsme v Kristově evangeliu dospěli až k vám. Nechlubíme se donekonečna pracemi druhých, ale máme naději, (že) když vaše víra poroste, rozšíříme se velice mezi vámi po (celém) našem působišti, abychom kázali evangelium (ještě) tam za vámi, abychom se nechlubili v cizím působišti tím, co je (už) hotové. Ale: "Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu." Vždyť osvědčený není ten, kdo doporučuje sám sebe, ale (ten), koho doporučuje Pán."

Nyní bych opět ctoval z BIble - Božího Slova z matoušova evangelia 10. kapitolu (opět z překladu "Nová Bible kralická" z roku 2001):

"Potom svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a aby uzdravovali každou nemoc a každý neduh. Jména dvanácti apoštolů jsou pak tato: Nejprve Šimon zvaný Petr /řec. Kámen/ a jeho bratr Ondřej, (potom) Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan, Filip a Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův a Lebeus příjmením Tadeáš, Šimon Kananita /aram. Horlivec/ a JIdáš Iškariotský, ten, který ho pak radil. Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: "Nechoďte na cestu pohanů anevstupujte do města Samařanů, ale raději jděte ke ztraceným ovcím z Izraelova domu. Jděte a kažte: Nebeské království se přiblížilo! Nemocné uzdravujte, malomocné očišťujte, mrtvé křeste, démony vymítejte. Zdrama jste dostali, zdarma dejte. Neberte si zlato, stříbro, ani peníze do opasků, ani mošnu na cestu, ani dvě košile, ani obuv, ani hůl, protože dělník je hoden svého pokrmu. A když vejdete do kteréhokoli města nebo vesnice, zeptejte se tam, kdo je (toho) hoden, a u něj zůstaňte, dokud neodejdete. Když pak přicházíte do domácnosti, pozdravte ji. A bude-li (toho) ten dům hoden, ať váš pokoj přijde na něj. Pokud však nebude hoden, ať se váš pokoj navrátí k vám. A kdokoli vás nepřijme a nebude poslouchat vaše slova, vyjděe z toho domu nebo města a vyklepte (jeho) prach ze svých nohou. Amen, říkám vám, že v soudný den bude sodomské a gomorské zemi lehčeji než tomu městu." "Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky, proto buďte chytří jako hadi a bezelstní jako holubice. Dejte si však pozor na lidi, protože vás budou vydávat soudům a bičovat vás ve svých shromážděních /řec. synagogách/. Budete kvůli mně vedeni i před vládce a krále, na svědectví pro ně a ro národy. Ale když vás (jim) vydají, nestarejte se, jak a co byste řekli, neboť to, co máte říci, vám bude dáno v tu chvíli. Nejste (to) totiž vy, kdo mluví, ale Duch vašeho Otce, který mluví ve vás. Bratr pak vydá bratra na smrt, i otec syna, a děti povstanou proti rodičům a zabijí je. A všichni vás budou kvůli mému jménu nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen. Kdyby vás tedy v tom městě pronásledovali, utečte do jiného. Amen, říkám vám totiž, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka. Není učedník nad mistra ani služebník nad svého pána. Pro učedníka je dost (na tom), když bude jako jeho mistr a služebník jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho domácí?" "Proto se jich nebojte, neboť není nic skrytého, co nebude zjeveno, ani /nic) tajného, co nebude poznáno. Co vám říkám ve tmě, mluvte na světle, a co slyšíte (šeptat)do ucha, kažte na střechách. A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou, ale raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. Copak se neprodávají dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez (vědomí) vašeho Otce. Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců." "Kdokoli mne tedy vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem, který je v nebesích. Kdo by mne ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem, který je v nebesích. Nemyslete si, že jsm přišel na zem přinést pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti její matce a snachu proti její tchyni. A nepřátelé člověka (budou) ti z jeho vlastní rodiny. Kdo má rád otce nebo matku více nežli mne, není mě hoden, a kdo má rád syna nebo dceru více nežli mne, není mě hoden. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mne, není mě hoden. Kdo nalezne svou duši /nebo: svůj život/, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne." "Kdo vás přijímá, (ten) přijímá mne, a kdo přijímá mne, přijímá Toho, který mě poslal. Kdo přijímá proroka jako proroka, dpstane odplatu proroka, a kdo přijímáspravedlivého jako spravedlivého, dostane odplatu spravedlivého. A kdokoli by dal jednomu z těchto maličkých k pití jn pohár studené (vody), protože je to (můj) učedník /dosl. ve jménu učedníka/, říkám vám jistě, že rozhodně neztratí svou odplatu.""

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Exodus ze Starého Zákona (kniha Genesis a Exodus jsou ze Starého Zákona a Žalmy, které jsem zde také občas citoval, ty Žalmy jsou také ze Starého Zákona) z knigy Exodus 7. kapitolu (z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Hospodin Mojžíšovi řekl: "Pohleď, způsobil jsem, že budeš pro faraona jako Bůh a tvůj bratr Áron bude tvým prorokem. Budeš mluvit všechno, co ti přikážu, a tvůj bratr Áron bude mluvit k faraonovi, aby propustil syny Izraele ze své země. Já však po¨sílím faraonovu hrdost a budu v egyptské zemi množit svá znamení a divy. Farao vás neposlechne, a tak na Egypt dolehne má ruka. Své houfy, svůj lid, syny Izraele, vyvedu z egyptské země uprostřed velikých soudů. Až na Egypt dolehne má ruka a vyvedu syny Izraele z jejich středu, tehdy Egypťané poznají, že já jsem Hospodin." Mojžíš a Áron udělali přesně to, co jim Hospodin přikázal. Když mluvili k faraonovi, bylo Mojžíšovi osmdesát let a Áronovi osmdesát tři. Hospodin Mojžíšovi aˇÁronovi řekl: "Když vás farao vyzve: 'Prokažte se nějakým divem,' řekneš Áronovi: 'Vezmi svou hůl, hoď ji před faraona a promění se v hada.'" A tak šel Mojžíš s Áronem k faraonovi a udělali, co jim Hospodin přikázal: Áron hodil svou hůl před faraona a jeho dvořany a proměnila se v hada. Farao si ale zavolal mudrce a čaroděje a tito egyptští věštci dokázali svými čáry totéž. Hodili své hole na zem a proměnily se v hady.ˇÁronova hůl však jejich hole spolykala. Farao byl ale neoblomný. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je. Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: "Farao je neoblomný, odmítá propustit lid. Ráno jdi za ním. Až půjde farao k vodě, půjdeš mu naproti a na břehu Nilu se mu postavíš do cesty. Vezmi s sebou tu hůl, která se proměnila v hada, a řekni mu: 'Hospodin, Bůh Hebrejů, mě k tobě poslal se slovy: ˇPropusť můj lid, aby mi sloužili na poušti!' a hle, až dosud jsi nechtěl uposlechnout. TAkto praví Hospodin: 'Nyní poznáš, že já jsem Hospodin!' Pohleď, holí, kterou mám v ruce, udeřím do vody Nilu a ta se obrátí v krev. RYby, které jsou v NIlu, pomřou a nilská voda bude páchnout tak, že se jí Egypťané budou štítit napít.ˇ" Hospodindále Mojžíšovi řekl: "Řekni Áronovi, ať vezme svou hůl a napřáhne ji k egyptským vodám - k jejich průplavům, říčním ramenům i k mokřinám, ke všem jejich vodním nádržím - ať se promění v krev! Po celé egyptské zemi bude krev, dokonce i ve džberech a džbánech." Mojžíš s Áronem tedy učinili, jak Hospodin přikázal. Zvedl hůl, a když jí před očima faraona a jeho dvořanů udeřil na vodu v Nilu, obrátila se všechna nilská voda v krev. Ryby, které byly v Nilu, pomřely a nilská voda páchla tak, že Egypťané nebyli s to se jí napít. Po celé egyptské zemi byla krev. Egyptští věštci ale svými kouzly dokázali totéž, a tak farao zůstal neoblomný. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je. Farao se otočil a šel domů. Vůbec si to nevzal k srdci. Všichni Egypťané ale museli kopat kolem NIlu, aby našli pitnou vodu. NIlskou vodu totiž nebyli s to pít. Když uplynulo sedm dní poté, co Hospodin udeřil na NIl, Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jdi k faraonovi a řekni mu: Ťakto praví Hospodin: Propusť můj lid, aby mi sloužili. Pokud je však odmítáš propustit, dávej pozor: Chystám se udeřit na celý tvůj kraj žabami! Nil bude plný žab, ty pak vylezou a vniknou do tvého domu, do tvé ložnice i do tvé postele, do domů tvých dvořanů i mezi tvůj lid, do tvých pecí a do tvých díží. I po tobě, po tvém lidu a po tvých dvořanech polezou žáby!'""

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z Matoušova evangelia 9. kapitolu (opět z překladu "Nová Bible kralická" z roku 2001):

"Vstoupil tedy na loď, přeplavil se a přišel do svého města. A hle, přinesli mu ochrnutého (člověka) ležícího na lůžku. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, tvé hříchy jsou ti odpuštěny." A hle, někteří ze zákoníků si řekli: "Ten (člověk) se rouhá!" A když Ježíš viděl jejich myšlení, řekl: "Proč si v srdcích myslíte zlé věci? Vždyť co je snadnější? Říci: Jsou ti odpuštěny hříchy, anebo říci: Vstaň a choď? Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy - tehdy pověděl ochrnutému - "Vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů." A on vstal a odešel domů. Když (to) tedy uviděly zástupy, užasly a vzdaly slávu Bohu, který dal takovou moc lidem. Když potom šel Ježíš odtud, uviděl člověka jménem Matouš, jak sedí na celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." A on vstal a šel za ním. Když pak Ježíš seděl za stolem v (jeho) domě, hle, stalo se, že přišlo mnoho celníků a hříšníků a stolovali s Ježíšem a jeho učedníky. Když to uviděli farizeové, řekli jeho učedníkům: "Proč váš mistr jí s celníky a hříšníky?" Ježíš to však uslyšel a řekl jim. "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená 'Milosrdenství chci, a ne oběť.' Nepřišel jsem totiž volat spravedlivé, ale hříšné k pokání." Potom k němu přišli učedníci Jana (Křtitele a) ptali se: "Jak to, že my a farizeové se postíme často, ale tvoji učedníci se nepostí?" Ježíš jim řekl: "Mohou ženichovi přátelé truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou dny, kdy od nich bude ženich vzat, a tehdy se budou postit. Nikdo přece nepřišívá záplatu z nové látky na starý plášť, neboť ta záplata odtrhne (i kus) roucha a díra je (ještě) horší. Také se nelije nové víno do starých nádob. Jinak se nádoby roztrhnou, víno se vylije a nádoby se zničí. Nové víno se přece lije do nových nádob a (tak) se obojí zachová." Zatímco k nim mluvil tyto věci, náhle k němu přistoupil představený (syanagogy a) klaněl se mu se slovy: "Moje dcera právě zemřela. Ale pojď, vlož na ni ruku a bude žít!" Ježíš tedy vstal a šel za ním a jeho učedníci (také). A náhle se zezadu přiblížila žena, která dvanáct let trpěla krvácením, a dotkla se cípu jeho roucha. Řekla si totiž: "Jestli se jenom dotknu jeho roucha, budu uzdravena." Ježíš se otočil, a když ji uviděl, řekl: "Buď dobré mysli, dcero. Tvá víra tě uzdravila." A od té chvíle byla uzdravena. Když pak Ježíš přišel do domu představeného (synagogy), uviděl hudebníky a hlučný zástup kvílících a řekl jim: "Odejděte, protože ta dívka neumřela, ale spí." A oni se mu vysmívali. Když byl zástup vyveden, (Ježíš) vstoupil dovnitř a vzal ji za ruku a ta dívka vstala. A zpráva o tom se roznesla po celé té zemi. Když odtud Ježíš dcházel, šli za ním dva slepci, kteří křičeli: "Smiluj se nad námi, synu Davidův!" Když pak přišel domů, ti slepci k němu přistoupili a Ježíš jim řekl: "Věříte, že jsem schopen to udělat?" Oni řekli: "Ano, Pane." Tehdy se dotkl jejich očí a řekl: "Staň se vám podle vaší víry." A jejich oči se otevřely. Ježíš je pak přísně napomenul a řekl jim: "Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví." Ale oni vyšli a roznesli zprávu o něm po celé té zemi. A když odcházeli, náhle k němu přivedli němého člověka posedlého démonem. Když pak byl ten démon vyhnán, němý začal mluvit. (Lidé) v zástupu tedy užasli a říkali: "(NIc) takového nebylo nikdy vídáno v Izraeli!" Farizeové však říkali: "Vymítá démony skrze knížete démonů." Ježíš tedy obcházel všechna města a vesnice, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh mezi lidmi. A když viděl zástupy, byl pohnut soucitem k nim, protože byli zesláblí a rozptýlení jako ovce nemající pastýře. Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň (je) jistě veliká, ale dělníků málo. Poto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.""

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Exodus 6. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"HOspodin ale Mojžíšovi řekl: "Teprve teď uvidíš, co s faraonem provedu. Donutím ho, aby je propustil, sám je donutí, aby opustili jeho zem!" Bůh promluvil k Mojžíšovi: "Já jsem Hospodin. Ukázal jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako Bůh Všemohoucí, ačkoli jsem se jim nedal poznat svým jménem Hospodin. Sám jsem s nimi uzavřel smlouvu, že jim dám kanaánskou zemi, zemi, kterou procházeli jako poutníci. Slyšel jsem rovněž úpění synů Izraele v egyptském otroctví a připomněl jsem si svou smlouvu." Proto řekni synům Izraele: 'Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptských robot, vysvobodím vás z jejich otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velikými soudy. Přijmu vás za svůj lid a budu vaším Bohem a poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, jenž vás vyvádí z egyptských robot. Přivedu vás do země, o níž jsem přísahal, že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, a dám vám ji za dědictví. Já jsem Hospodin.'" Mojžíš to pověděl synům Izraele, ale ti ho kvůli své malomyslnosti a těžké dřině ani neslyšeli. Hospodin tehdy k Mojžíšovi promluvil znovu: "Jdi, mluv k egyptskému králi faraonovi, ať propustí syny Izraele ze své země." Mojžíš ale Hospodinu řekl: "Pohleď, synové Izraele mě neposlechli - jak by mě tedy poslechl farao? Vždyť mám neobratné rty!" Hospodin pak mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a dal jim příkazy ohledně synů Izraele i ohledně egyptského krále faraona. Řekl jim, ať vyvedou Izraelity z Egypta. A toto jsou vůdcové jejich otcovských rodů: Synové Rubena, Izraelova prvorozeného: Chanoch, Palu, Checron a Karmi - to jsou Rubenovy rodiny. Synové Šimeonovi: Jemuel, Jamin, Ohad, Jachin, Cochar a Šaul, syn kanaánské ženy - to jsou Šieonovy rodiny. Toto jsou jména synů Leviho podle pořadí jejich narození: Geršon, Kehat a Merari. Levi se dožil věku 137 let. SYnové Geršonovi: Libni a Šimei se svými rodinami. Synové Kehatovi: Amram, Jishar, Hebron a Uziel. Kehat se dožil věku 133 let. Synové Merariho: Machli a Muši. To jsou levitské rodiny podle svého pořadí. Amram si vzalza ženu svou tetu Jochebed a ta mu porodila Árona a Mojžíše. Amram se dožil věku 137 let. Synové Jisharovi: Korach, Nefeg a Zichri. Synové Uzielovi: Mišael, Elcafan a Sitri. Áron si vzal za ženu Elišebu, dceru Aminadabovu a sestru Nachšonovu, a ta mu porodila Nádaba, Abihua, Eleazara a Itamara. Synové Korachovi: Asir, Elkána a Abiasaf - to jsou korachovské rodiny. Áronův syn Eleazar si pak vzal za ženu jednu z Putielových dcer a ta mu porodila Pinchase. To jsou vůdcové levitských rodů po jednotlivých rodinách. To je ten Áron a Mojžíš, kterým Hospodin řekl: "Vyveďte syny Izraele z egyptské země houf za houfem." To oni řekli egyptskému králi faraonovi, že mají vyvést Izraelity z Egypta. To je ten Mojžíš a Áron. Hospodin tenkrát v Egyptě mluvil k Mojžíšovi. Hospodin Mojžíšovi řekl: "Já jsem Hospodin. Řekni egyptskému králi faraonovi vše, co já říkám tobě." MOjžíš ale Hospodinu namítl: "Pohleď, vždyť koktám! Copak mě farao bude poslouchat?"

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z listu apoštola Pavla z 2. listu Korintským 9. kapitolu (opět z překladu "Nová Bible kralická" z roku 2001):

"Je zbytečné, abych vám psal o této službě svatým. Znám přece vaši chotu, (pro) kterou se vámi chlubím Makedoncům, že Achája je připravena od minulého roku. A ta vaše horlivost podnítila mnohé. Poslal jsem tedy tyto bratry, aby snad naše chlouba vámi nebyla v tomto ohledu zmařena, (ale) abyste, jak jsem řekl, byli připraveni. Abychom snad my - neřku-li vy! - nebyli zahanbeni v jistotě této chlouby, kdyby se mnou přišli Makedonci a nalezli vás nepřipravené. Proto jsem považoval za potřebné požádat tyto bratry, aby k vám šli napřed a připravili toto vaše předem slíbené požehnání, aby bylo takto připraveno jako požehnání a ne jako lakomství. (Říkám) však toto: Kdo skoupě rozsívá, bude skoupě i sklízet, ale kdo rozsívá požehnaně, bude také sklízet požehnaně. Každý (ať dává) tak, jak si předsevzal v srdci, ne se zármutkem nebo z povinnosti. Vždyť Bůh miluje ochotného dárce. Bůh je schopen rozhojnit k vám veškerou milost, abyste vždycky ve všem měli veškerý dostatek a byli hojní ke každému dobrému skutku, jak je napsáno: "Rozsypal a dal nuzným, jeho spravedlnost zůstává navěky." Ať tedy Ten, který dává semeno rozsívajícímu a chléb za pokrm, opatří a rozmnoží vaši setbu a dá vzrůst plodům vaší spravedlnosti, abyste byli ve všem obohacováni k veškeré štědrosti, která skrze nás působí vděčnost Bohu.Vždyť zprostředkování této oběti nejen doplňuje to, čeho se nedostává svatým, ale také se rozhojňuje skrze vděčnost mnoha (lidí) Bohu. Protože se tato služba osvědčuje, oslaví Boha za vaši jednomyslnou poddanost Kristovu evangeliu a (za vaše) štědré sdílení s nimi a se všemi (lidmi). Oni se za vás modlí a touží po vás pro tu nesmírnou Boží milost při vás. Díky Bohu za jeho nepopsatelný dar!"

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z Matoušova evangelia 8. kapitolu (opět z překladu "Nová Bible kralická" z roku 2001):

"Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy. A hle, přišel malomocný a klaněl se mu se slovy: "Pane, kdybys (jen) chtěl, můžeš mě očistit." Ježíš vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď očištěn!" A jeho malomocenství bylo ihned očištěno. Tehdy mu Ježíš řekl: "Dej pozor, abys (to) nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj (Bohu) ten dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně." A když Ježíš vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu (římský) setník a prosil ho: "Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí." Ježíš mu řekl: "Já přijdu a uzdravím ho." Setník však odpověděl: "Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, ale jen řekni slovo a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk pod mocí a mám pod sebou vojáky. Tomuto řeknu 'Jdiˇa (on) jde a jinému 'Přijď' a (on) přijde, svému otroku (řeknu) 'Udělej tohle' a udělá (to)." Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo šli za ním: "Amen, říkám vám, (že) ani v Izraeli jsem tak velikou víru nenašel. Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i (od) západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království. Ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů." Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: "Jdi, ať se ti stane, jak jsi uvěřil." A jeho služebník byl v tu chvíli uzdraven. Když pak Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl jeho tchyni, jak leží a má horečku. Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala je obsluhovat. Když potom nastal večer, přivedli k němu mnoho (lidí) posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a uzdravil všechny nemocné, aby se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: "On sňal naše slabosti a odnesl naše nemoci." Když pak Ježíš kolem sebe uviděl veliké zástupy, přikázal (učedníkům), aby se přeplavili na druhou stranu. Tehdy (k němu) přistoupil jeden zákoník a řekl mu: "Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš." Ježíš mu tedy řekl: "Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by složil hlavu." Jiný z jeho učedníků mu řekl: "Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce." Ježíš mu však řekl: "Pojď za mnou a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé." Potom vstoupil na loď a jeho učedníci ho následovali. Na moři pak náhle nastala veliká bouře, takže vlny přikrývaly loď. On však spal. Přistoupili tedy a vzbudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, (vždyť) hyneme!" (Ježíš) jim ale řekl: "Proč se bojíte, malověrní?" Tehdy vstal a napomenul vítr i moře a nastal naprostý klid. A ti muži užasli a říkali: "Co je tohle za člověka, že ho poslouchá i vítr a moře?" Když se pak přeplavili na druhou stranu do kraje Gergezenců, setkali se s ním dva (lidé) posedlí démony, kteří vyšli z hrobů a byli velmi nebezpeční, takže nikdo nemohl chodit tou cestou. A hle, křičeli: "Co je ti do nás, Ježíši, Boží Synu? Přišel jsi sem, abys nás předčasně trýznil?" Daleko od nich se páslo veliké stádo vepřů a ti démoni ho prosili: "Jestliže nás vymítáš, dovol nám odejít do toho stáda vepřů." On jim tedy řekl: "Jděte!"A oni vyšli, vstoupili do toho stáda vepřů, a hle, celé stádo se rozběhlo ze srázu dolů do moře a zahynulo ve vodách. Ti, kdo (je) pásli, pak utekli, a když přišli do města, všechno vyprávěli - totiž to o těch posedlých. A hle, celé město vyšlo Ježíši naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, aby odešel z jejich kraje."

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Exodus 5. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Mojžíš a Áronem tedy šli k faraonovi a řekli mu: "Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, aby mi konali slavnost na poušti!" Farao odpověděl: "Kdo je to ten Hospodin, že bych ho měl poslechnout a propustit Izrael? Žádného Hospodina neznám a Izrael nepropustím!" Řekli tedy: "Setkal se s námi B"h Hebrejů. Prosím, dovol nám vydat se na třídenní cestu do pouště, abychom tam obětovali Hospodinu, našemu Bohu, aby nás snad nepostihl morem nebo mečem." Egyptský král ale vykřikl: "Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od práce? Zpátky k vašim robotám!" Farao pokračoval: "Jen se podívejte, jak se ta cháska v zemi rozmnožila - a vy je chcete zdržovat od roboty?!" Ještě týž den farao přikázal biřicům a dozorcům lidu: "Nedávejte už jim k výrobě cihel slámu jako dosud. Ať si ji jdou sbírat sami! Požadujte ale od nich stejné množství cihel, jako vyráběli dosud. Nic jim neslevujte, vždyť zahálejí. To proto vykřikují: 'Pojďme obětovat našemu Bohu!' Zavalte ty mužské dřinou, ať mají co dělat a přestanou poslouchat báchorky!" Biřici a dozorci tedy vyšli a řekli lidu: "Takto praví farao: Nebudu vám dávat slámu. Jděte si ji sbírat, kde chcete, ale z práce, kterou musíte odvést, se nic nesleví!" A tak se lid rozběhl po celé egyptské zemi, aby na strništích paběrkoval slámu. Biřici je poháněli: "Odvěďte svou práci - stejný denní úkol, jako když byla sláma!" Izraelští předáci, ustanovení faraonovými biřici, byli biti a vyslýcháni: "Proč jste včera ani dnes nevyrobili stanovené množství cihel jako dříve?!" Izraelští předáci tedy přišli a úpěli k faraonovi: "Proč takto nakládáš se svými služebníky? Tvoji služebníci nedostávají slámu, a přitom se nám říká: 'Dělejte cihly!' Pohleď, tvoji služebníci jsou biti, ale na vině jsou tví lidé!" Farao zvolal: "Zahálíte, nemáte co dělat, a tak říkáte: 'Pojďme obětovat Hospodinu.' Hned se vraťte k práci! Sláma se vám dávat nebude, ale odvedete stejný počet cihel!" Izraelští předáci viděli, že je s nimi zle. Museli totiž říkat: "Ať z vašich denních odvodů nechybí ani cihla!" Cestou od faraona potkali Mojžíše a Árona, kteří jim tam přišli naproti. Předáci jim řekli: "Ať na vás Hospodin pohlédne a soudí! Zošklivili jste nás faraonovi i jeho dvořanům, dali jste jim do rukou meč, kterým nás zahubí!" Mojžíš se obrátil na Hospodina. "Pane můj," ptal se, "proč tento lid tak trápíš? Proč jsi mě sem vůbec poslal? Od chvíle, kdy jsem přišel, abych tvým jménem mluvil k faraonovi, se lidu vede ještě hůř, a ty svůj lid vůbec nevysvobozuješ!"

Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z listu apoštola Pavla z 2. listu Korintským 8. kapitolu (opět z překladu "Nová Bible kralická" z roku 2001):

"Bratři, oznamujeme vám Boží milost danou sborům v Makedonii, že se ve veliké zkoušce soužením jejich veliká radost a jejich hluboká chudoba rozhojnila do bohatství jejich štědrosti. Vydávám jim totiž svědectví, (že dávali) sami od sebe podle (své) možnosti, (ba) i nad možnost. S mnoha prosbami nás žádali, abychom přijali tu milost a účast na službě svatým, a (to) ne tak, jak jsme se nadáli, ale (oni) nejprve dali sami sebe Pánu a skrze Boží vůli (i) nám. Vyzvali jsme tedy Tita, aby tak, jak dříve začal, (nyní) také dovršil u vás i tuto milost. Ale jako se rozhojňujete ve všech věcech - (ve) víře, (ve) slově, (v) poznání, (ve) vší píli i ve své lásce k nám, tak buďte hojní také v této milosti. Neříkám (to) jako příkaz, ale zkouším upřímnost vaší lásky pilností jiných. Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista, že se kvůli vám stal chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy jeho chudobou mohli zbohatnout. A v tomto (vám) dávám radu, neboť je užitečné pro vás, kteří jste (to) již před rokem začali nejen dělat, ale i chtít. Nyní tedy vykonejte i ten skutek, aby tak, jak (bylo) pohotové chtění, (bylo) také vykonání (sbírky) z toho, co máte. Je-li totiž pohotová ochota, (je) vítaná podle toho, co člověk má, ne podle toho, co nemá. Nechci přece, aby jiní měli úlevu a vy soužení, ale (aby byla) rovnost. V tomto nynějším čase váš přebytek (pomůže) jejich nedostatku, aby také jejich přebytek mohl pomoci vašemu nedostatku, aby byla rovnost, jak je napsáno: "Kdo (nasbíral) hodně, tomu nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek." Díky Bohu, že dal do Titova srdce tutéž péči o vás, takže tu výzvu přijal. Byl však (ještě) pilnější: šel k vám sám od sebe. Poslali jsme tedy s ním toho bratra, který má v evangeliu chválu po všech církvích, a nejen (to), ale byl církvemi vybrán za našeho společníka v putování s touto milostí, kterou sloužíme ke slávě samotného Pána a k (ukázání) vaší ochoty. Varujeme se toho, aby nám někdo nevytýkal tu hojnost, kterou zprostředkujeme. Opatrujeme totiž dobré nejen před tváří Pána, ale i před lidmi. Poslali jsme tedy s nimi našeho bratra, o kterém jsme se mnohokrát v mnoha věcech přesvědčili, že je pilný. Nyní je však (ještě) mnohem pilnější (díky) veliké důvěře k vám. Pokud (jde) o Tita - (je) to můj společník a pomocník v práci pro vás, pokud (jde) o naše bratry - (jsou) vyslanci církví a sláva Kristova. Proto jim i před (všemi) církvemi ukažte důkaz své lásky a naší chlouby vámi."