Nejnovější články

Mám se určitě dobře

Úterý v 11:59 | Tobiáš Balanda
Mám se určitě dobře. Víte proč? Protože věřím Bohu. Jednak věřím a mám také jistotu, že mě čeká slavná budoucnost ve věčné blaženosti ve věčné Boží přítomnosti. Tam už nebude vůbec nic zlého, žádný hřích ani žádný zármutek. Tam je možné se dostat jen tak, že člověk uvěří, že Boží Syn Ježíš Kristus i za něho za jeho hříchy draze zaplatil svou obětí na kříži Golgoty. Když někdo uvěří v oběť Ježíše Krista, tak potom Bohu věří dál a to tak, že čte Boží Slovo - Bibli a prostou vírou ho přijímá.
Mám se určitě dobře ovšem nejen proto, že se těším na slavnou budoucnost, ale také proto, že už nyní jsem zachráněn a mám život věčný. Ano, už nyní můžu prožívat také pokoj a radost a to radost nejen ze slavné budoucnosti, ale i z toho, že mě Bůh učinil čistým a svatým. Ovšem také z toho, když si uvědomuji, kým Bůh je. Mimo jiné třeba i z toho, že je svatý a neztrpí ve své blízkosti žádný hřích. I to mě naplňuje hlubokým pokojem.
 


Bible má být správně vykládána

31. května 2009 v 20:45 | Tobiáš Balanda
Na úvod bych napsal, že jsem ve svém předchozím článku "Bible - Boží Slovo" zapomněl napsat "Pavlův list Titovi" po 2. Pavlově listě Timoteovi a před Pavlovým listem Filemonovi.

Teď k věci.
Je to tak, že Bible - Boží Slovo má být správně vykládáno. Jestliže by někdo tvrdil, že Bůh ve Svém Slově už to řekl jasně a k tomu už my lidé nemáme co říct, pak by jen dal najevo, že se tomu nedá rozumět. Anebo kdyby tvrdil, že to může být tak anebo také jinak anebo ještě kdovíjak, pak rovněž dává najevo, že Slovu Božímu nemůže nikdo porozumět a tedy se Bůh nevyjadřuje jasně.
Bůh se zcela jistě vyjadřuje ve Svém Slově jasně. Ovšem pochopit Boží Slovo může jen ten, kdo Božímu Slovu věří a má k Němu úctu. Jak jsem už napsal ve svém minulém článku: Nejdřív je třeba věřit, abychom mohli rozumět, nikoli opačně.
A také je naprosto jasná pravda, že si Bůh přeje, aby věřící lidé druhým věřícím Boží Slovo vysvětlovali a to také jasně. Bůh si přeje, aby se věřící lidé spolu sdíleli.
A ještě bych dodal, že se každý člověk může mýlit, proto je nutné se neustále Božím Slovem kontrolovat.


Bible - Boží Slovo

27. května 2009 v 16:34 | Tobiáš Balanda
Jsem věřící křesťan. To znamená, že věřím v Krista, v Ježíše Krista Božího Syna, který i místo mě zemřel a vstal z mrtvých a vystoupil zpět na nebesa do slávy a tak každému, kdo v Něho uvěří, vydobyl záchranu a život věčný ve věčné blaženosti v nebi. Za to Bohu Otci a Synu patří chvála, sláva i čest na věky věků.

To, že jsem věřící, také znamená, že věřím, že celá Bible je Boží Slovo. Že všech sedmdesát (70) knih Bible je Boží Slovo. Což jsou tyto knihy:

STARÁ SMLOUVA

1. Mojžíšova (Gesnesis)
2. Mojžíšova (Exodus)
3. Mojžíšova (Leviticus)
4. Mojžíšova (Numeri)
5. Mojžíšova (Deuteronomium)
Jozue
Soudců
Rút
1. Samuelova
2. Samuelova
1. Královská
2. Královská
1. Paralipomenon (Letopisů
2. Paralipomenon (Letopisů)
Ezdráš
Nehemiáš
Ester
Job
1. Žalmů (tj. Žalm 1. - 41.)
2. Žalmů (tj. Žalm 42. - 72.)
3. Žalmů (tj. Žalm 73. - 89.)
4. Žalmů (tj. Žalm 90. - 106.)
5. Žalmů (tj. Žalm 107. - 150.)
Přísloví
Kazatel
Píseň písní
Proroctví Izajáše proroka
Proroctví Jeremiáše proroka
Pláč Jeremiášův
Proroctví Ezechiele proroka
Proroctví Daniele proroka
Proroctví Ozeáše proroka
Proroctví Joele proroka
Proroctví Amose proroka
Proroctví Abdiáše proroka
Proroctví Jonáše proroka
Proroctví Micheáše proroka
Proroctví Nahuma proroka
Proroctví Abakuka proroka
Proroctví Sofoniáše proroka
Proroctví Agea proroka
Proroctví Zachariáše proroka
Proroctví Malachiáše proroka

NOVÁ SMLOUVA

Matoušovo evangelium
Markovo evangelium
Lukášovo evangelium
Janovo evangelium
Skutky apoštolů
Pavlův list Římanům
Pavlův list 1. Korintským
Pavlův list 2. Korintským
Pavlův list Galatským
Pavlův list Efezským
Pavlův list Filipským
Pavlův list Koloským
Pavlův list 1. Tesalonickým
Pavlův list 2. Tesalonickým
Pavlův list 1. Timoteovi
Pavlův list 2. Timoteovi
Pavlův list Filemonovi
List Židům
List Jakubův
List 1. Petrův
List 2. Petrův
List 1. Janův
List 2. Janův
List 3. Janův
List Judův
Zjevení

Tak tyto knihy jsou Boží Slovo, což znamená, že jsou absolutně pravdivé. Věřím tomu a mám i jistotu, že to tak je na základě víry.

Dále bych se chtěl vyjádřit k tomu, že hodně lidí tvrdí, že Bible není Boží Slovo anebo že to je jen částečně Boží Slovo, protože tam je spoustu rozporů. V Bibli je spostu zdánlivých rozporů, ve skutečnosti však ani jeden. Tak to opravdu je. Vždyť přece Bůh je někdo daleko mocnější než my a proto my Ho často nemůžeme pochopit. Vyžaduje však od nás, abychom Mu věřili, a On potom (bude-li však chtít) nám dá porozumět. To, že se lidem často zdá, že jsou v Bibli rozpory je způsobeno jen tím, že Bibli nerozumí. A nerozumí jí proto, že jí nevěří. Nejdřív je třeba věřit, abychom rozuměli, nikoli opačně. Našim vlastním lidským rozumem Boha nikdy nepochopíme. Vždyť náš lidský rozum je tak ubohý naproti tomu, jak velké a vznešené jsou Boží záměry.
Vždyť je také napsáno: "Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej" (Přísloví 3,5 ekumenický překlad (Hospodin je Bůh)).

A ještě bych uvedl příklad jednoho zdánlivého rozporu v Bibli:
Bůh prvním dvěma lidem (Adamovi a Evě) přikázal toto: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z Něho pojedl, propadneš smrti."
Mnozí tvrdí, že buďto Bůh neřekl pravdu a lhal anebo snad tato část není to skutečné Boží Slovo. A to tvrdí proto, že Adam s Evou nezemřeli v ten den, ale až po mnoha letech. Ale jistě, že Bůh řekl pravdu a řekl ji tak, jak je to psáno a jak jsem to citoval. Adam s Evou skutečně propadli smrti hned, když z toho stromu poznání dobrého a zlého pojedli. Propadli duchovní smrti. Stali se hříšnými a tedy mrtvými pro Boha, to znamená oddělenými odloučenými od Boha. Smrt totiž v tom pravém biblickém významu je odloučení od Boha. A po mnoha letech zemřeli tělesně, což byl a je pouze důsledek duchovní smrti. Je také napsáno: "A (vzkřísil) i vás mrtvé v proviněních a hříších" (Pavlův list Efezským 2,1). Ano, Bůh vzkřísil ty, kteří uvěřili v smrt a vzkříšení Ježíše Krista. To znamená, že jim daroval život, život, který je věčný. Život v Boží přítomnosti. Ale to nešlo jinak než tak, že za nás podstoupil oddělení od Boha Jeho Syn Ježíš Kristus, když vzal všechny naše hříchy na sebe. Proto my věřící jsme zemřeli s Ním hříchu a spolu s Ním jsme také povstali k novému životu, životu s Bohem.





Evangelium a jak jsem se stal věřícím

23. ledna 2009 v 21:36 | Tobiáš Balanda
Jsem věřící křesťan. Stal jsem se věřícím v 18ti letech. Jsem narozený v roce 1984. Uvěřil jsem tak, že jsem si nejdřív uvědomil, že mám ten nejzávažnější hřích, že nevěřím v Ježíše Krista. A věřím tomuto:
Bůh stvořil člověka dokonale. Ale člověk padl do hříchu. Všichni lidé jsou hříšní a pro své hříchy si zasluhují být od Boha navždy zavrženi v ohnivém jezeře. Protože Bůh je svatý a spravedlivý a žádný hřích nemůže tolerovat. Bůh však k lidem mluvit nepřestal to jen ze své nezměrné lásky. Bůh nabízí všem lidem záchranu, kterou učinil takto a je jedině takto možná: Bůh poslal na tento svět Svého jediného Syna Ježíše Krista. On jediný byl člověk bez hříchu. On zemřel za všechny hříchy celého lidtsva na golgotském kříži jako zástupná oběť. Prolil svou svatou krev, která jediná má moc očistit od všech hříchů každého, kdo věří. Bůh Pána Ježíše třetího dne vzkřísil z mrtvých. Ježíš byl již jako vzkříšený Pán po 40 dnů viděn od mnoha svědků. Poté vystoupil zpět na nebesa ke Svému Otci a byl u Něho oslaven. Tím vzkříšením a oslavením Svého Syna Bůh potvrdil jeho oběť jako dokonalou a navždy platnou. Pán Ježíš svou smrtí a svým vzkříšením přemohl hřích. Oběť Pána Ježíše na kříži Golgoty je jediným základem odpuštění hříchů. Každý, kdo uvěří, že Pán Ježíš místo něho zemřel a vstal z mrtvých, obdrží odpuštění všech hříchů a život věčný. Už také nežije jako dřív. A může vědět zcela jistě, že po smrti přijde do nebe do věčné blaženosti. Ale kdo odmítne oběť Pána Ježíše a neuvěří Bohu, bude odsouzen do ohnivého jezera a nebude mít již nikdy možnost záchrany.

A teď o tom, jak jsem se stal věřícím:

Byl jsem od dětství vychováván svými rodiči v křesťanské víře. Zejména svým tátou. Moji rodiče mi povídali o Bohu a jeho věcech a také se mnou navštěvovali křesťanský sbor. Mluvili se mnou o tom, že jsme všichni hříšní a že potřebujeme Boží milost a že Bůh poslal na svět Svého Syna Ježíše Krista, aby nás zachránil. On Ježíš Kristus místo nás zemřel na golgotském kříži a také vstal z mrtvých, aby nám jednou pro vždy mohli být naše hříchy odpuštěny a mohli jsme získat život věčný ve věčné blaženosti v nebi. Pokud však neuvěříme, že Pán Ježíš Kristus i místo nás zemřel, tak na nás naše hříchy stále zůstávají a budeme za ně odsouzeni do ohnivého jezera bez možnosti pozdější záchrany. Byl jsem veden k tomu, abych osobně uvěřil, že Ježíš Kristus zemřel na kříži i za mé hříchy a že byl vzkříšen z mrtvých. Já jsem měl ve svém životě ve svém dětství období, kdy jsem protestoval proti tomu, abychom chodili do toho křesťanského sboru. Vůbec jsem totiž nechápal proč tam chodíme. Vůbec jsem se tam necítil dobře. Když mi bylo 8 let, můj táta, moji rodiče i ostatní si mysleli, že jsem uvěřil, protože jsem řekl, že věřím. Nebyla to však skutečná víra. Nevím ani proč jsem to tehdy řekl. Moji rodiče a ostatní si snad mohli všimnout, že jsem ve skutečnosti neuvěřil, protože jsem nečetl Bibli, nechodil jsem se zájmem do sboru, neměl jsem ani žádný tah k modlitbě. A také jsem žil stále v různých hříších, bez pravé radosti, pokoje. Jak tak plynul čas, tak jsem říkal před svými rodiči, že věřím v Pána Ježe Krista a že On za mě zemřel a vstal z mrtvých, ale to jen proto, abych před těmi svými rodiči nevypadal blbě. Jak tak plynul čas, měl jsem občas ve svém životě chvíle, kdy jsem se trápil tím, že nevěřím a jestli neuvěřím, tak budu odsouzen do ohnivého jezera. Ale po nějaké době to zase pominulo a bylo mi zas vše jedno. Věřím, že tyto chvíle byly chvíle, kdy na mě Bůh působil a obviňoval mě z toho, že nevěřím v Ježíše Krista, jak je také v Písmu svatém v Bibli napsáno. Když mi bylo 14 let, tak mi můj táta vyprávěl o hrozných budoucích událostech, které postihnou všechny nevěřící a to mě velmi děsilo. Uslyšel jsem o tom tehdy poprvé a to mě velmi znepokojovalo. Ale já jsem si přesto řekl, že je snad času ještě dost a že můžu klidně ještě nevěřit. Později mě však znepokojovali jiné věci a usvědčovali mě z toho, že nevěřím a jestli neuvěřím, tak budu napospas strašným hrůzám. Později jsem onemocněl a dostal jsem se i do tělesné krize. Ta nemoc a krize mě přivedla ještě blíž k tomu, že jsem začal se ještě víc o Boha a jeho věci zajímat a volat k Němu. Postupně jsem si uvědomoval, že jsem před Bohem velký hříšník, že jsem se v životě mnohokrát vůči Bohu provinil a On (Bůh) mi učinil tolik dobrého, co jsem si já vůbec nezasloužil. Bylo mi moc líto, že jsem se mnohokrát v životě vůči Bohu nesmírně provinil a že jsem před Bohem velký hříšník. A tak mě Bůh skrze to přivedl k tomu, abych uvěřil, že Ježíš Kristus i místo mě zemřel a že vstal z mrtvých. Když jsem v to uvěřil, měl jsem již jistotu, že jsou mi jednou pro vždy všechny hříchy odpuštěny a že je mi darován věčný život a že přijdu do nebe, kde již nebude žádná porušenost. Od té doby jsem začal s velkou horlivostí číst Boží Slovo - Bibli. Také jsem s velkým zaujetím začal navštěvovat ten křesťanský sbor, kam se mnou od malička moji rodiče chodili. Také jsem prožíval velkou radost ze spasení a velmi rád jsem si povídal o Božích věcech se svým tátou a s ostatními věřícimi s našeho sboru i s jinými. Ten sbor dodnes navštěvuji. Má internetovou adresu www.sporilov.org.


Kam dál