Ukřižování, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení Pána Ježíše Krista podle evangelia svatého Lukáše

3. dubna 2010 v 14:23 | Tobiáš Balanda
Nyní bych opět citoval příběh o ukřižování Pána Ježíše Krista podle evangelia svatého Lukáše opět z překladu Nové Bible kralické z roku 2001 kapitoly 22-24:

"Blížil se tedy svátek nekvašených chlebů, zvaný veliká noc. Vrchní kněží a zákoníci tedy hledali (způsob), jak by ho zabili, neboť se báli lidu. Tehdy vstoupil satan do Jidáše příjmením Iškariotského, který byl z počtu těch dvanácti. (Ten) odešel a smluvil se s vrchními kněžími a s veliteli (chrámové stráže), jak by jim ho zradil. Ti se zaradovali a domluvili se (s ním), že mu dají peníze. Souhlasil tedy a začal hledat příležitost, aby jim ho zradil (někde) mimo zástup. Tehdy přišel den nekvašených chlebů, ve kterém měl být zabit beránek. Posal tedy Petra a Jana se slovy: "Jděte a připravte nám Hod beránka, abychom pojedli." A oni mu řekli: "Kde chceš, ať (ho) připravíme?" Řekl jim tedy: "Hleďte, až vejdete do města, potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, do kterého vejde, a řeknete hospodáři toho domu: "Mistr ti vzkazuje: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?" On vám pak ukáže velikou horní místnost prostřenou (k jídlu). Tam připravte (večeři)."Když tedy odešli, našli (všechno) tak, jak jim řekl, a připravili beránka. A když přišla ta chvíle, posadil se za stůl a dvanáct apoštolů s ním. Tehdy jim řekl: "Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět, neboť vám říkám, že už ho nebudu jíst, dokud nedojde naplnění v Božím království." A když vzal kalich, vzdal díky a řekl: "Vezměte jej a rozdělte mezi sebou, neboť vám říkám, že už nebudu pít z plodu vinného kmene, dokud nepřijde Boží království." A když vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal jim (ho) se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás. To dělejte na mou památku." Tak (vzal) i kalich, když bylo po večeři a řekl: "Tento kalich (je) ta nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás. Ale pohleďte, ruka mého zrádce (je) se mnou na stole. Syn člověka jde vskutku tak, jak je určeno, ale běda člověku, jímž je zrazován." A oni se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich že je ten, který se to chystá udělat. Tehdy také mezi nimi nastal spor, kdo z nich se zdá být největší. On jim však řekl: "Králové národů nad nimi panují a ti, kdo nad nimi užívají moc, jsou nazýváni dobrodinci. Ale vy (to) tak nedělejte. Naopak, kdo (je) mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo (je) vůdce, jako ten, který slouží. Neboť kdo (je) větší - ten, který sedí, nebo ten, který slouží? Zdali ne ten, který sedí? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží. Vy jste se mnou zůstali v mých zkouškách a já vám odkazuji království, jako (ho) můj Otec odkázal mně, abyste jedli a pili za mým stolem v mém království a seděli na trůnech a soudili dvanáct pokolení Izraele." Tehdy Pán řekl: "Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici. Já jsem ale za tebe prosil, aby tvá víra nepřestala. A ty, až se jednou obrátíš, posiluj své bratry." A on mu řekl: "Pane, s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!" On však dpověděl: "Říkám ti, Petře, dnes se kohout neozve, dokud třikrát nezapřeš, že mě znáš." Tehdy jim řekl: "Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a (bez) obuvi, měli jste snad v něčem nedostatek?" A oni řekli: "V ničem." Řekl jim tedy: "Ale teď, kdo má měšec, ať si (ho) vezme, podobně i mošnu, a kdo nemá, ať prodá svůj plášť a koupí si meč. Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit ještě toto Písmo: "Byl započten mezi zločince." Neboť to, co je napsáno o mně, se naplňuje." Oni tedy řekli: "Pane, pohleď, zde jsou dva meče." A on jim řekl: "To stačí." Když pak vyšel (ven), šel podle (svého) zvyku na Olivetskou horu a šli za ním i jeho učedníci. A když přišel na místo, řekl jim: "Modlete se, abyste nevešli do pokušení." Sám se pak od nich vzdálil asi co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se: "Otče, pokud chceš, odejmi ode mne tento kalich, ať se však nestane má vůle, ale tvá!" Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho. Modlil se tedy ve smrtelném zápase (ještě) horlivěji a jeho pot začal být jako jako krůpěje krve stékající na zem. Když potom vstal od modlitby a přišel k učedníkům, nalezl je spící zármutkem. Řekl jim: Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se , abyste nevešli do pokušení." A když ještě mluvil, hle, zástup a jeden ze dvanácti, jménem Jidáš, šel před nimi a přiblížil se k Ježíši, aby ho políbil. Ježíš mu však řekl: "Jidáši, polibkem zarazuješ Syna člověka?" Když tedy ti okolo něj uviděli, k čemu se schyluje, řekli mu: "Pane, máme se bít mečem?" Jeden z nich zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho. Ježíš však odpověděl: "Nechte už toho!" A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho. Tehdy Ježíš řekl těm vrchním kněžím a velitelům chrámové (stráže) a starším, kteří na něj přišli: "Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi? Každý den jsem s vámi býval v chrámu a nevztáhli jste na mě ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty." A když ho zajali, vedli (ho a) přivedli do domu nejvyššího kněze. Petr (ho) ale zpovzdálí následoval, a když uprostřed dvora zapálili oheň a společně se posadili, seděl Petr mezi nimi. Jedna služka si ho všimla, jak sedí u ohně, upřeně se na něj podívala a řekla: "Tenhle byl také s ním." Ale on ho zapřel. Řekl: "Ženo, (já) ho neznám!" A když si ho po malé chvíli všiml jiný, řekl: "Ty jsi také (jeden) z nich." Petr však řekl: "Člověče, nejsem!" Když potom uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: "Opravdu, tenhle s ním byl také! Vždyť je také Galilejec!" Petr však řekl: "Člověče, nevím,  o čem mluvíš!" A vtom, když ještě mluvil, zakokrhal kohout a Pán se obrátil a pohlédl na Petra. Tehdy se Petr rozpomenul na Pánovo slovo, jak mu řekl: "Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš." A Petr vyšel ven a hořce se rozplakal. A ti muži, kteří hlídali Ježíše, se mu posmívali a tloukli (ho). Zahalili ho a bili ho do tváře a ptali se ho: "Prorokuj! Kdo tě udeřil?" A mluvili proti němu mnoho jiného a rouhali se. Jakmile pak nastal den, sešli se starší lidu, vrchní kněží i zákoníci a odvedli ho do své velerady se slovy: "Jestliže jsi Kristus, řekni nám (to)!" Ale on jim odpověděl: "Kdybych vám (to) řekl, stejně neuvěříte. A kdybych se vás zeptal, stejně mi neodpovíte ani (mě) neproustíte. Od nynějška bude Syn člověka sedět po pravici Boží moci." Tehdy všichni řekli: "Takže ty jsi Boží Syn? " Ale on jim odpověděl: "Vy (to) říkáte, protože já jsem." Řekli tedy: "Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme (to) sami slyšeli z jeho úst!" Tehdy jich celé množství povstalo, odvedli ho k Pilátovi a začali ho obviňovat. Říkali: "Nalezli jsme tohoto (muže), jak rozvrací národ a brání dávat daně císaři a nazývá se Kristem králem." Pilát se ho tedy zeptal: "Ty jsi ten židovský král?" Ale on mu odpověděl: "Ty (to) říkáš." Pilát tedy řekl vrchním kněžím a zástupům: "Žádnou vinu na tomto člověku nenacházím." Ale oni (tím) více naléhali a říkali: "Bouří lid! Učí po celém Judsku počínaje od Galileje až sem!" Když tedy Pilát uslyšl o Galileji, zeptal se, zda je ten člověk Galilejec. A když se dozvěděl, že je z Herodova panství, poslal ho k Herodovi, který v těch dnech byl také v Jeruzalémě. A když Herodes spatřil Ježíše, velice se zaradoval. Dávno ho totiž toužil vidět, protože o něm hodně slyšel, a doufal, že uvidí nějaký zázrak, který (Ježíš) udělá. Vyptával se ho tedy mnohými slovy, ale on mu nic neodpověděl. Stáli tam však vrchní kněží a zákoníci a usilovně ho obviňovali. A tak jím Herodes se svými vojáky pohrdl, a když se (mu dost) naposmíval, oblékl ho do skvostného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi. A toho dne se Pilát a Herodes spřátelili, předtm totiž byli spolu v nepřátelství. Tehdy Pilát svolal vrchní kněze a přední (muže) i lid a řekl jim: "Přivedli jste mi tohoto člověka jako rozvraceče lidu, a hle, já jsem (ho) před vámi vyslechl a nenašel jsem na tomto člověku žádnou vinu (v tom), z čeho ho obviňujete. Dokonce ani Herodes (ne), neboť jsem vás poslal k němu. Pohleďte, nespáchal nic, za co by si zasloužil smrt! Proto ho napomenu a propustím." (Ve svátek jim totiž musel propouštět jednoho (vězně)). Ale všichni spokečně vykřikli: "Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!" (Ten byl vsazen do vězení za nějakou vzpouru, která vznikla ve městě, a (za) vraždu.) Pilát (k nim) tedy znovu promluvil, protože chtěl propustit Ježíše. Ale oni křičeli: "Ukřižuj, ukřižuj ho!" On jim tedy řekl potřetí: "Ale co tento (muž) udělal zlého? Nenašel jsem na něm žádnou smrtelnou vinu. Proto ho napomenu a propustím!" Ale oni naléhali velikým křikem a dožadovali se, aby byl ukřižován. A jejich hlasy i (hlasy) vrchních kněží sílily. Pilát tedy rozhodl, aby se stalo (podle) jejich žádosti, a propustil jim toho, který byl vsazen do vězení za vzpouru a vraždu, o něhož žádali, ale Ježíše vydal jejich vůli. A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona Kyrénského, který šel z pole, a naložili mu kříž, aby (ho) nesl za Ježíšem. Šlo za ním veliké množství lidu i ženy, které nad ním plakaly a naříkaly. Ježíš se k nim obrátil a řekl: "Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi. Neboť hle, přicházejí dny, kdy řeknou: "Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!" Tehdy začnou říkat horám: "Padněte na nás," a kopcům: "Přikryjte nás!" Když se totiž toto děje zelenému stromu, co se stane se suchým?" A k popravě s ním byli vedeni ještě dva jiní, zločinci. Když pak přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici. Tehdy Ježíš řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!" A když si dělili jeho šaty, házeli (o ně) los. Lidé (tam) stáli a dívali se, a s nimi se (mu) vysmívali také přední (muži), kteří říkali: "Jiné spasil, (tak) ať spasí sám sebe, jestliže je to Kristus, ten Boží Vyvolený!" A vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet a říkali: "Jestliže jsi ten židovský král, zachraň sám sebe!" Byl nad ním také nápis, napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL. A jeden z těch zločinců, kteří viseli (s ním), mu spílal a říkal: "Jestliže jsi Kristus, zachraň sám sebe i nás!" Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: "Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení! A my jistě (trpíme) spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal." Tehdy řekl Ježíši: "Pane vzpomeň si na mě, až přijdeš ve svém království." Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji." A bylo okolo šesté hodiny. Tehdy nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny. A slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla uprostřed. Tehdy Ježíš hlasitě zvolal: "Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!" A když to řekl, vydechl (naposled). Když tedy setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu se slovy: "Tento člověk byl jistě spravedlivý!" A všechny zástupy, které se sešly k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bily do prsou a vracely se zpět. Ale všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a viděli to. A hle, muž jménem Josef, člen rady (dobrý a spravedlivý muž, který nesouhlasil s radou a jejím činem), z judského města Arimatie, jenž sám také očekával Boží království, ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Sňal je, zavinul do plátna a pochoval ho do vytesané hrobky, ve které ještě nebyl nikdo pocován. (A byl den připravování a začínala sobota.) Přidali se také ženy, které s ním přišly z Galileje, a podívaliy se na hrob a (na) to, jak bylo pochováno jeho tělo. Když se pak vrátily, připravily vonné (látky a) masti, ale v sobotu podle přikázání zachovaly klid. Prvního (dne) týdne pak šly spolu s některými (jinými) brzy ráno k hrobu a nesly vonné (masti), které připravily. Nalezly však kámen odvalený od hrobu, a když vešly (dovnitř), nenašly tělo Pána Ježíše. A když nad tím byly bezradné, hle, stalo se, že se k nim postavili dva muži v zářícím rouchu. Ale když se ulekly a sklonily tváře k zemi, řekli jim: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tu, ale vstal! Vzpomeňte s, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji. Řekl: "Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být ukřižován a třetího dne vstát (z mrtvých)."" Tehdy si vzpoměly na jeho slova, a když se vrátily od hrobu, oznámily to všechno těm jedenácti i všem ostatním. A ty, které to řekly apoštolům, byly Marie Magdaléna a Johana a Marie Jakubova a ostatní, které byly s nimi. Oni ale měli jejich slova za tlachání a nevěřili jim. Petr však vstal a běžel k hrobu, a když se naklonil (dovnitř), spatřil plátna, ležící sama. Odešel tedy a sám pro sebe se divil, co se stalo. A hle, dva z nich šli toho dne do vesnice jménem Emauzy, která byla vzdálená šedesát honů od Jeruzaléma, a hovořili spolu o tom všem, co se přihodilo. A když (takto) hovořili a uvažovali, stalo se, že sám Ježíš se řiblížil a šel s nimi. Ale jejich oči byly drženy, aby ho nepoznali. Řekl jim tedy: "Co (je) to za věci, o kterých spolu cestou rozmlouváte a jste smutní?" Jeden (z nich), jménem Kleofáš, mu odpověděl: "Ty (jsi) jediný cizinec v Jeruzalémě, že ses nedozvěděl o tom, co se tam v těchto dnech stalo?" A (on) jim řekl: "O čem?" Řekli mu tedy: "O Ježíši Nazaretském, který byl prorok, muž mocný ve skutku i slovu před Bohem i (přede) vším lidem, jak ho vrchní kněží a naši představení vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. My jsme však doufali, že (to) je on, kdo má vykoupit Izrael. A k tomu všemu je to dnes už třetí den, co se to stalo. Ale i některé z našich žen nás ohromily. Byly ráno u hrobu, a když nenašly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že žije. Někteří z našich tedy šli ke hrobu a našli (všechno) tak, jak řekly ženy, ale jeho neviděli." On jim tedy řekl: "Ó nechápaví a srdcem pomalí věřit všemu tomu, co mluvili proroci! Copak Kristus nemusel vytrpět tyto věci a vejít do své slávy?" A počínaje od Mojžíše a všech proroků vykládal jim ve všech Písmech, co (bylo) o něm. Tehdy se přiblížili k vesnici, do které šli, a on naznačil, že půjde dál. (Oni) však na něj naléhali: "Zůstaň s námi, vždyť se už připozdívá a den se nachýlil." A tak šel dovnitř, aby s nimi zůstal. A když s nimi byl za stolem, stalo se, (že) vzal chléb, požehnal, rozlomil (ho) a podával jim. Tehdy se jejich oči otevřely a poznali ho, ale on zmizel jejich očím. Tehdy řekli jeden druhému: "Copak v nás naše srdce nehořelo, když k nám mluvil po cestě a otvíral nám Písma?" V tu chvíli tedy vstali a vrátili se do Jeruzaléma a našli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi, jak říkají: "Pán byl opravdu vzkříšen a ukázal se Šimonovi!" A oni vyprávěli, co (se stalo) na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba. A když o tom mluvili, postavil se uprostřed nich sám Ježíš a řekl jim: "Pokj vám." Ale (oni) se vyděsili a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim tedy: "Proč jste rozrušeni? A proč ve vašich srdcích povstávají pochybnosti? Pohleďte na mé ruce a mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mě a podívejte se: duch přece nemá maso a kosti, jako vidíte, (že) já mám." A když to řekl, ukázal jim ruce i nohy. Když ale ještě pro radost nemohli uvěřit a divili se, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?" Podali mu tedy kus pečené ryby a plást medu. A on si vzal a pojedl řed nimi. Tehdy jim řekl: "Toto (jsou) slova, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, (v) Prorocích a (v) Žalmech." Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmům, a řekl jim: "Tak je (to) napsáno a tak musel Kristus trpět a třetího dne vstát z mrtvých a v jeho jménu (musí) být kázáno pokání a odpuštění hříchů všem národům počínaje od Jeruzaléma. A vy jste toho svědkové. A hle, já na vás pošlu zaslíbení svého Otce. Vy však zůstaňte ve městě Jeruzalémě, dokud nebudete oblečeni mocí shůry." Potom je odvedl ven, až k Betanii. (Tam) zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, stalo se, (že) se od nich vzdaloval a byl nesen vzhůru do nebe. A když se mu poklonili, vrátili se s velikou radostí do Jeruzaléma a byli stále v chrámu, (kde) chválili a oslavovali Boha. Amen."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama