Prosinec 2012

O vánocích a evangelium

20. prosince 2012 v 12:48
Vánoce jsou podle mého osobního názoru celkem dobrý lidový zvyk. Nijak je však nezdůrazňuji. Nemají pro mě nijak zvlášť velký význam. Ale beru je jako dobrou záležitost. Jsou někteří věřící lidé, kteří vánoce příliš zdůrazňují. Já mezi ně nepatřím. Jsou však taky takoví věřící, kteří vánoce vůbec nijak neslaví a dokonce jsou mezi nimi i takoví, kteří slavení vánoc odsuzují jako hřích. Tak to já rozhodně ne. Jak jsem už napsal, je to docela dobrý lidový zvyk. Ale nijak je nezdůrazňuji. Co se týká připomínání si narození Pána Ježíše Krista - našeho Zachránce, tak to si přece i já i kdokoli jiný může připomínat kdykoli. Pán Ježíš Kristus na tento svět přišel především proto, aby nás hříšné lidi zachránil. A to od moci hříchu. Každý člověk je totiž hříšný, a proto Pán Ježíš Kristus přišel, aby zemřel za nás hříšné lidi na kříži Golgoty. Za naše hříchy musel někdo zaplatit, jinak by je nám Bůh nemohl odpustit. Dokonce za naše hříchy nemohl zaplatit nikdo jiný než sám Boží Syn Ježíš Kristus. Jiná možnost záchrany prostě není, nebyla a nebude. Každý, kdo uvěří v Ježíše Krista jako v Božího Syna a jako ve svého Zachránce, obdrží odpuštění hříchů. Ale každý, kdo neuvěří a odmítne oběť Pána Ježíše Krista, bude odsouzen do pekla, do místa věčného utrpení. Bůh je totiž svatý a spravedlivý a proto musí hřích trestat, i když tak činí velmi nerad. Bůh přeje každému člověku záchranu a život s Ním v nebi, kde nic zlého není ani nemůže být. Tam nic nečistého nesmí. Bůh ve své blízkosti žádný hřích nestrpí.

O konci světa

18. prosince 2012 v 18:41 | Tobiáš Balanda
Podle nějakého mayského kalendáře má prý nastat 21.12. 2012 (to znamená za 3 dny) konec světa nebo konec tohoto období a začátek jiného období. Já něčemu takovému něvěřím. Ale věřím, že Pán Ježíš Kristus může kdykoli přijít pro svou Církev. Jeho Církev tvoří všichni ti, kteří v Něho věří. Pán Ježíš Kristus jistě pro svou Církev jednoho dne přijde. A to může být dnes, zítra, pozítří, za rok, za několik let... Prostě kdykoli. Na jeho příchod máme my věřící být stále připraveni. Téměř v každém dopise věřícím lidem je o jeho druhém příchodu aspoň něco napsáno nebo aspoň je to nějak naznačeno. Např. Pavlův 1. list Tesalonickým 4,15-18: "Říkáme vám totiž Pánovým slovem toto: My, kdo zůstaneme živí až do Pánova příchodu, rozhodně nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první. Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu: a tak budeme navždycky s Pánem. Proto se navzájem potěšujte těmito slovy." Nebo na konci knihy Zjevení (vůbec na koci Bible) je napsáno toto: "Ten, který svědectví vydává o těchto věcech, říká: "Jistě, přijdu brzy. Amen." Ano, přijď, Pane Ježíši! Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi všemi. Amen (Zjevení 22, 20-21)."

O pohádce "Princezna Fantaghiro"

18. prosince 2012 v 18:24 | Tobiáš Balanda
Mám rád pohádky. I když ne všechny. Ale téměř všechny pohádky v televizi mě zaujaly. Nemůžu říci, že nejvíc, ale dost mě zaujala pohádka pod názvem "Princezna Fantaghiro". Mám ji na kolekci 10ti DVD. Je to celkem 5 sérií. A každá ta série má 2 díly. Někde na internetu (už nevím přesně kde) jsem četl, že 5. série byl prý absolutní propadák. A také jsem četl někde, že měla být i nějaká 6. série, ale že ten projekt byl pro malý úspěch 5. série zrušen. Mně osobně se však 5. série moc líbila (možná i víc než všechny ostatní). A také bych rád viděl nějaké další pokračování. I když nemuselo by to nutně být. I bez toho se obejdu.

Z knihy Jozue 9. kapitola

13. prosince 2012 v 22:40
Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Jozue 9. kapitolu (opšt z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Když se to doslechli všichni králové na západním břehu Jordánu, na horách, v podhůří a po celém pobřeží Středozemního moře před Libanonem - král chetejský, emorejský, kjananejský, perizejský, hivejský a jebusejský - sešli se, aby společně bojovali proti Jozuovi a Izraeli. Také obyvatelé Gibeonu se doslechli, jak Jozue naložil s Jerichem a s Ajem. Vymysleli proto lest: Vypravili se na cestu jako poselstvo, na osly si naložili staré pytle a opúotřebované, potrhané, záplatované měchy na víno, na nohy si vzali ošlapanou, pospravovanou obuv a na sebe chatrné šaty. Všechen chléb, který měli s sebou, byl vyschlý, až se drolil. Když přišli k Jozuovi do gilgalského tábora, řekli jemu a izraelským mužům: "Přicházíme z daleké země, uzavřete s námi smlouvu." Izraelští muži ale těm Hivejcům odpověděli: "A co když bydlíte mezi námi? Jak bychom s vámi mohli uzavřít smlouvu?" "Jsme tvoji služebníci," řekli na to Jozuovi. Ten se jich ale ptal: "Co jste zač? Odkud jste přišli?" "Tvoji služebníci přišli z daleké, předaleké země díky pověsti Hospodina, tvého Boha," tvrdili mu. "Slyšeli jsme zprávu o něm i o všem, co udělal v Egyptě, a také o všem, co udělal dvěma emorejským králům v Zajordání - chešbonskému králi Sichonovi a bášanskému králi Ogovi v Aštarotu. Proto nám naši stařešinové i všichni obyvatelé naší země řekli: Vezměte s sebou jídlo na cestu, jděte jim naproti a řekněte jim: ˇJsme vaši služebníci, uzavřete s námi smlouvu.' Tohle je náš chléb. Když jsme se za vámi chystali, balili jsme ho doma ještě teplý - a podívejte se: je vyschlý, až se drolí. Tyto měchy na víno byly nové, když jsme je plnili - a podívejte se: už popraskaly. Toto jsou naše šaty a obuv: tou předlouhou cestou úplně zchátraly." Izraelští muži dali na jejich zásoby a neptali se na Hospodinův výrok. Jozue jim zaručil pokoj a uzavřel s nimi smlouvu, žeje nechá naživu. Také vůdcové obce jim to odpřisáhli. Tři dny poté, co s nimi uzavřeli smlouvu, se ale dozvěděli, že ti lidé jsou z jejich sousedství - že vlastně bydlí uprostřed nich! Synové Izraele totiž postupovali dál a třetího dne došli k jejich městům. Byla to města Gibeon, Kefira, Beerot a Kiriat-jearim. Synové Izraele je ovšem nepobili, poněvadž jim vůdcové obce přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele. Celá obec ale proti vůdcům reptala. Všichni vůdcové jim proto vysvětlovali: "My jsme jim přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele! Teď na ně přece nesmíme sáhnout. Uděláme s nimi toto: Necháme je naživu, aby na nás nedopadl Boží hněv, kdybychom porušili přísahu, kterou jsme jim dali." Vůdcové tehdy prohlásili: "Ať zůstanou naživu," a tak se z nich podle rozhodnutí vůdců stali dřevaři a nosiči vody pro celou obec. Jozue si je potom zavolal a řekl jim: "Jak to, že jste nás podvedli? Tvrdili jste: 'Žijeme od vás velmi daleko.' A přitom bydlíte uprostřed nás! Proklatci! Od teď už nikdy nepřestanete otročit: Budou z vás dřevaři a nosiči vody pro dům mého Boha." Na to Jozuvi odpověděli. "Tvým služebníkům bylo spolehlivě oznámeno, co Hospodin, tvůj Bůh, přikázal svému služebníku Mojžíšovi! Prý vám dá celou tuto zem a všechny obyvatele této země před vámi vyhubí. Hrozně jsme se před vámi báli o život, proto jsme to udělali. Teď jsme ve tvých rukou. Udělej s námi, co považuješ za dobré a srávné." Jozue s nimi tedy naložil takto: Vysvobodil je z rukou synů Izraele, aby je nepobili, a téhož dne z nich udělal dřevaře a nosiče vody pro obec a pro Hospodinův oltář na místě, které vyvolí. A tak je tomu až dodnes."

Z knihy Jozue 8. kapitola

12. prosince 2012 v 18:37
Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Jozue 8. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"POté Hospodin řekl Jozuovi: "Neboj se a nestrachuj. Vezmi s sebou všechen bojeschopný lid a vytáhni proti Aji. Pohleď, dal jsem ti do rukou ajského krále a jeho lid i s jejich městem a územím. S Ajem i s jeho králem naložíš stejně, jako jsi naložil s Jerichem a s jeho králem. Uklořistěné zboží a dobytek si ale můžete nechat pro sebe. Vzadu za městem si proti němu nachystej zálohu." Jozue se tedy se vším bojeschopným lidem přichystal vytáhnout proti Aji. Vybral třicet tisíc udatných bojovníků a vypravil je v noci s rozkazem: "Dávejte pozor! Budete vzadu za městem číhat v záloze. Nebuďte od města moc daleko. Všichni buďte připraveni. Já a všechen lid, který bude se mnou, se zatím přiblížíme k městu. Vytáhnou proti nám jako prve a my se dáme na útěk. Vydají se za námi, a tak je odlákáme od města. Řeknou si totiž: 'Utíkají před námi jako prve.' Budeme tedy před nimi utíkat a vy zatím vyrazíte ze zálohy, obsadíte město a Hospodin, váš Bůh, vám je vydá do rukou. Až se města zmocníte, zapálíte ho, zachováte se podle Hospodinova slova. Držte se mých příkazů." Vysláni Jozuem se tedy šli ukrýt do zálohy a zaujali místo mezi Bet-elem a Ajem, na západ proti Aji. Všechen bojeschopný lid táhl s ním. Když tam dorazili, zamířili přímo před město a utábořili se na sever od Aje. Mezi nimi a Ajem byla rokle. Jozue vzal asi pět tisíc mužů a umístil je jako zálohu mezi Bet-elem a Ajem, na západ od města. Hlavní voj lidu tedy stál severně od města, zadní voj pak západně d města. Té noci Jozue sestoupil do údolí. Jakmile to spatřil Ajský král, on i všechen lid, obyvatelé toho měta, vyrazili byrzy ráno na stanoviště před plání Arava, k bitvě proti Izraeli. Král ovšem nevěděl, že na něj za městem číhá záloha. Jozue s celým Izraelem předstírali porážku a utíkali směrem k poušti. Všechen lid ve městě byl zburcován, aby je pronásledovali. Hnali se za Jozuem, a tak se nechali odlákat od města. A Aji a Bet-elu nezůstal nikdo, kdo by nevyrazil za Izraelem. Nechali město otevřené a pronýásledovali Izrael. Tehdy Hospodin řekl Jozuovi: "Napřáhni šavli, kterou máš v ruce, proti Aji, neboť je dám do tvých rukou." Jozue tedy napřáhl šavli ve své ruce proti Aji. Jakmile ji napřáhl, ti, kdo číhali v záloze, rachle vstali a vyrazili ze svého místa. Vnikli do města, dobyli je a rychle je zapálili. Ajští muži se phlédli a hle - z města stoupal k nebi dým! Nemohli ovšem utéci ani tam, ani tam, protože lid prchající k poušti se obrátil proti pronásledovatelům. Když totiž Jozue i všechen lid viděli, že záloha dobyla město a že z města stoupá dým, otočili se nazpět a udeřili na ajské muže. (Ti se totiž z města vydali za nimi, takže je Izrael měl uprostřed.) Pobíjeli je z jedné i z druhé strany, až nezůstal, kdo by přežil ani kdo by unikl. Jen ajského krále zajali živého a přivlekli ho k Jozuovi. Když byl Izrael hotov s pobíjením všech obyvatel Aje venku na poušti, kam je pronásledovali, dokud všichni nepadli ostřím meče, vrátil se celý Izrael do Aje a také tam je pobili ostřím meče. Všech padlých toho dne bylo dvanáct tisíc mužů i žen - všichni obyvatelé Aje. Jozue totiž nespustil ruku s napřaženou šavlí, dokud nebyli všichni obyvatelé Aje vyhlazeni jako proklatí. Izrael si pro sebe nechal jn ukořistěný dobytek a zboží z onoho města, jak Hospodin určil Jozuovi. Tak Jozue vypálil Aj a natrvalo jej obrátil v pustou hromadu sutin až dodnes. Ajského krále pak nechal až do večera viset na kůlu. Když slunce zapadalo, Jozue dal jeho tělo sejmout z kůlu a pohodili je u vchodu do městské brány. Navršili nad ním velkou hromadu kamení, která je tam až dodnes. Jozue pak vystavěl HOspodinu, Bohu Izraele, oltář na hoře Ebal, jak synům Izraele přikázal Hospodinův služebník Mojžíš. Jak je psáno v knize Mojžíšova zákona: "Oltářz neknutých kamenů, neopracovaných železem." Na něm pak přinesli zápalné oběti Hospodinu a obětovali pokojné oběti. Jozue tam napsal na kameny opis Mojžíšova zákona, zapsal jej v přítomnosti synů Izraele. Celý Izrael se svými stařešiny, správci a soudci stál po obou stranách Truhly před levitskými kněžími, kteří nosí Truhlu Hospodinovy smlouvy. Stáli tam spolu cizinci i domácí, polovina proti hoře Gerizim a polovina proti hoře Ebal, jak kdysi přikázal Hospodinův služebník Mojžíš, že se má žehnat lidu Izraele." Jozue pak předčítal všechna slova Zákona, požehnání i zlořečení, přesně jak je to psáno v knize Zákona. Ze všeho, co Mojžíš přikázal, Jozue nevynechal ani slovo. Předčítal je celému shromáždění Izraele včetně žen a dětí i včetně cizinců pobývajících mezi nimi."

Z knihy Jozue 7. kapitola

11. prosince 2012 v 16:03
Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Jozue 7. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Synové Izraele se ale provinili porušením klatby. Achan, syn Karmiho, syna Zimriho, syna Zerachova z pokolení Juda, vzal něco z věcí propadlých klatbě, a Hospodin vzplanul proti synům Izraele hněvem. Jozue totiž z Jericha vyslal muže do místa zvaného Aj (jež leží u Bet-avenu východně od Bet-elu) a řekl jim, ať jdou prozkoumat tu zem. Muži tedy šli a prozkoumali Aj. Když se vrátili k Jozuovi, řekli mu: "Není potřeba, aby se tam vypravoval všechen lid. Stačí, když vytáhnou dva nebo tři tisíce mužů a obyvatele Aj pobijí. Nezatěžuj všechen lid, vždyť je jich tam málo." A tak z lidu vytáhlo asi tři tisíce mužů, ale museli se před ajskými dát na útěk. Ajští muži z nich pobili asi třicet šest, pronásledovali je od brány až k lomům a na stráni je pobíjeli. LId tehdy zratil odvahu, rozplynula se jako voda. Jozue roztrhl svůj plášť, padl před Hospodinovou truhlou tváří na zem, zůstal tak až do večera spolu se stařešiny Izraele a sypali si na hlavu prach. "Ach, Pane můj, Hospodine!" řekl Jozue, "Proč jsi vůbec převáděl tento lid přes Jordán? Abys nás vydal do rukou Emorejců? Abys nás zahubil? Mohlo nám přece stačit, abychom se usadili za Jordánem! Odpusť, Pane můj, ale co mám říci, když se Izrael před svými nepřáteli dal na útěk! Až to uslyší Kananejci a všichni obyvatelé této země, obklíčí nás a vyhladí naše jméno ze země! Co pro své veliké jméno uděláš pak?" "Vstaň!" odpověděl Hospodin Jozuovi. "Proč tu ležíš na tváři? Izrael zhřešil. Porušili mou smlouvu, kterou jsem jim vydal. Vzali něco z věcí, které propadly klatbě - ukradli to, zatajili a uložili mezi své věci! Proto synové Izraele nemohou obstát před svými nepřáteli a obrací se před nimi na útěk, protože té klatbě propadli sami. Nebudu už s vámi, pokud to proklaté neodstraníte ze svého středu! Vstaň, posvěť lid a řekni jim: 'Posvěťte se pro zítřek. Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Proklaté je ve tvém středu, Izraeli! Nebudeš moci obstát před svými nepřáteli, dokud to proklaté neodstraníte ze svého středu. Proto budete ráno přistupovat po kmenech. Ten kmen, který Hospodin zadrží, bude přistupovat po rodech. Rod, který Hospodin zadrží, bude přistupovat po jednotlivých rodinách. Rodina, kterou Hospodin zadrží, bude přistupovat po mžích. Kdo bude zadržen s věcmi propadlými klatbě, bude upálen se vším, co k němu patří, neboť porušil Hospodinovu smlouvu a spáchal v Izraeli hanebnost.'" Časně ráno pak Jozue nechal Izrael předstupovat po kmenech. Los označil kmen Juda. Nechal tedy přestupovat judské rody a označen byl rod Zerachův. Když nechal předstupovat Zerachův rod po rodinách, byl označen Zimri. Nechal tedy přistupovat jeho rodinu po mužích a onačen byl Achan, syn Karmiho, syna Zimriho, syna Zerachova z pokolení Juda. "Synu můj," řekl Jozue Achanovi, "vzdej slávu Hospodinu, Bohu Izraele, a vyznej před ním pravdu. Pověz mi, co jsi provedl, netaj to přede mnou." "Je to pravda. Zhřešil jsem proti Hospodinu, Bohu Izraele," odpověděl mu Achan. "Provedl jsem toto: Mezi kořistí jsem uviděl jeden krásný babylonský plášť, dvě stě šekelů stříbra a jednu zlatou cihlu o váze padesáti šekelů. Zatoužil jsem po tom a vzal jsem si to. Tamhle to je, schované v zemi uvnitř mého stanu, stříbro je pod tím." Jozue vyslal posly, ti se rozběhli ke stanu a hle - bylo to ukryto u něj ve stanu a stříbro pod tím. Vzali to tedy ze stanu, přinesli k Jozuovi a všem synům Izraele a vysypali vše před Hospodinem. Jozue s celým Izraelem pak vzal Achana, syna Zerachova, i to stříbro, plášť a zlatou cihlu a také jeho syny a dcery i skot, osly, ovce a kozy i jeho stan a všechno, co k němu patřilo, a odnesli to všechno do rokle Achor. Tam Jozue zvolal: "Proč jsi nás přivedl do neštěstí? Hospodin dnes přivede do neštěstí tebe!" A celý Izrael ho tam ukamenoval. Spálili je a zaházeli kamením. Navršili nad ním velikou hromadu kamení, která je tam až dodnes. Tehdy se Hospodin odvrátil od svého planoucího hněvu, a to místo se proto až dodnes jmenuje Emek-achor (to je Rokle neštěstí)."

Z knihy Jozue 6. kapitola

10. prosince 2012 v 16:41
Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Jozue 6. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Jericho bylo kvůli synům Izraele úplně uzavřeno. Nikdo nevycházel ani nevcházel. Hospodin ale Jozuovi řekl: "Pohleď, dal jsem ti do rukou Jericho, jeho krále i udatné hrdiny. Vy bojovníci to město všichni obklíčíte a jednou denně město obejdete dokola. To budeš dělat po šest dní. Sedm kněží ať před Truhlou nese sedm trub z beraních rohů. Sedmého dne obejdete město sedmkrát a kněží ať troubí na trouby. Jakmile dlouze zatroubí na beraní roh, jakmile uslyšíte troubení, pak ať všechen lid vyrazí mohutný pokřik. Městská hradba se zhroutí a lid vnikne do města, každý tam, kde bude." Jozue, syn Nunův, tedy zavolal kněze a řekl jim: "Vezměte Truhlu smlouvy a sedm kněží ať před Hospodinovou truhlou nosí sedm trub z beraních rohů." Lidu pak řekl: "Jděte a obcházejte město. Ozbrojenci ať jdou před Hospodinovou truhlou." Když to Jozue řekl lidu, sedm kněží nesoucích před Hospodinem sedm trub z beraních rohů vykročilo, začalo troubit na trouby a Truhla Hospodinovy smlouvy se vydala za nimi. Před kněžími troubícími na trouby kráčeli ozbrojenci, zatímco zadní voj kráčel za Truhlou za zvuku trub. Jozue lidu přikázal: "Nebudete křičet, nevydáte ani hlásku, nevypustíte z úst ani slovo až do dne, kdy vám řeknu: 'Křičte!' Tehdy budete křičet." Nato nechal Hospodinovu truhlu obejít město jednou kolem dokola. Pak odešli od tábora a tam přenocovali. Jozue pak vstal časně ráno a kněží vynesli Hospodinovu truhlu. Sedm kněží neslo před Hospodinovou truhlou sedm trub z beraních rohů a za pochodu troubilo na trouby. Před nimi kráčeli ozbrojenci, kdežto zadní voj kráčel za Hospodinovou truhlou za zvuku trub. I druhého dne obešli město jednou kolem dokola, načež se vrátili do tábora. Ta to dělali šest dní. Sedmého dne ráno vstali už za svítání a stejným způsobem obešli město, ale sedmkrát. Pouze onoho dne obcházeli město sedmkrát. Když obcházeli posedmé a kněží zatroubili na trouby, Jozue řekl lidu: "Kříčte! Hospodin vám dal to město! Ať to město propadne Hospodinu i se vším, co je v něm! Pouze nevěstka Rachab zůstane naživu a s ní i všichni v jejím domě, protože ukryla posly, které jsme vyslali. Jenom se varujte toho, co propadlo klatbě, abyste jí nepropadli i vy. Kdybyste si něco vzali z toho, co propadlo klatbě, přivolali byste na izraelský tábor stejnou klatbu a přivedli jej do neštěstí. Všechno stříbro, zlato i bronzové a železnépředměty budou zasvěceny Hospodinu. Přejdou do Hospodinova pokladu." Zazněly trouby a lid začal křičet. Jakmile lid uslyšel troubení a vyrazili mohutný pokřik, hradby se zhroutili a lid vnikl do města, každý tam, kde byl. Tak město dobyli. Vše, co bylo ve městě, pak vyhladili jako proklaté: muže i ženy, mladé i staré, skot, ovce i osly. Těm dvěma mužům, kteří byli v zemi na výzvědách, ale Jozue řekl: "Jděte do domu té nevěstky a vyveďte ji odtud i se všemi, kdo k ní patří, jak jste jí odpřisáhli." A tak ti mladí vyzvědači šli a vyvedli RAchab, jejího otce i matku, její sourozence i všechny, kdo k nípatřili, vyvedli celé její příbuzenstvo a poskytli jim útočiště za izraelským táborem. To město pak vypálili i se vším, co bylo v něm. Pouze stříbro, zlato a bronzové i železné předměty dali do pokladu Hospodinova domu. Nevěstku Rachab s rodinou jejího otce a se všemi, kdo k ní patřili, ale Jozue nechal naživu. Zůstala uprostřed Izraele dodnes, neboť ukryla posly, které Jozue vyslal na výzvědy do Jericha. Tehdy Jozue řekl: "Zlořečený buď před Hospodinem, kdo povstane, aby stavěl toto město Jericho! Za cenu svého prvorozeného je založí, za svého nejmladšího tam bránu osadí." Hospodin pak byl s Jozuem a pověst o něm se šířila po celé zemi."

Z knihy Jozue 5. kapitola

2. prosince 2012 v 14:46
Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Jozue 5. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Když potom všichni emorejští králové na západním břehu Jordánu a všichni kananejští králové u Středozemního moře uslyšeli, že Hospodin před syny Izraele vysušil vody Jordánu, dokud nepřešli, vyrazilo jim to dech a úplně před syny Izraele ztratili odvahu. V té době řekl Hospodin Jozuovi: "Vyrob si kamenné nože a znovu obřež syny Izraele." Jozue si tedy vyrobil kamenné nože a obřezal syny Izraele u Gibeat-aralot, totiž Pahorku předkožek. Důvod, proč je obřezal, je tento: Všechen lid mužského pohlaví, který vyšel z Egypta, všichni ti bojovníci, po vyjití z Egypta pomřeli cestou na poušti. Všechen lid, který vycházel, byl sice obřezán, ale z lidu narozeného po vyjití z Egypta cestou na poušti neořezal nikoho. Synové Izraele chodili po poušti čtyřicet let, dokud celý ten národ bojovníků vyšlých z Egypta do posledního nevymřel, protože neposlouchali Hospodina. Hospodin jim odpřisáhl, že jim nedá spatřit tu zem, o níž Hospodin přísahal jejich otcům, že nám ji dá, totiž zem oplývající mlékem a medem. Místo nich postavil jejich syny. Ty Jozue obřezal, poněvadž byli neobřezaní - cestou je totiž nikdo neobřezával. Když pak byli všichni v celém národě obřezáni, zůstali na místě v táboře, dokud se nezotavili. Hospodin tehdy Jozuovi řekl: "Dnešního dne jsem z vás odvalil egyptskou pohanu." A tak se to místo až dodnes jmenuje Gilgal (tj. Odvalení). Synové Izraele tedy tábořili v Gilgalu a navečer čtrnáctého dne onoho měsíce slavili na jerišských pláních Hod beránka. Druhého dne jedli nekvašené chleby a téhož dne i pražené zrní z úrody té země. Toho dne, kdy jedli z úrody země, také ustala mana. Synové Izraele již pak žádnou manu neměli, ale toho roku začali jíst ze sklizně kanaánské země. Jednou, když byl Jozue poblíž Jericha, pozvedl oči a hle - kdosi před ním stojí s vytaseným mečem v ruce! Jozue šel k němu a oslovil ho: "Patříš k nám, nebo k našim nepřátelům?" "Nikoli," odpověděl on. "Já jsem vůdce Hospodinova vojska. Teď jsem tu." Jozue padl na tvář k zemi a poklonil se. "Jaké příkazy má můj pán pro svého služebníka?" zeptal se. Vůdce Hospodinova vojska na to Jozuovi řekl: "Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svaté." A Jozue to udělal."

Z knihy Jozue 4. kapitola

1. prosince 2012 v 11:44
Nyní bych opět citoval z Bible - Božího Slova z knihy Jozue 4. kapitolu (opět z překladu "Bible, překlad 21. století" z roku 2009):

"Když pak celý národ překročil Jordán, Hospodin promluvil k Jozuovi: "Vyberte si z lidu dvanáct mužů, po jednom z každého kmene, a přikažte jim: 'Odtud, zprostřed Jordánu, kde stály nepohnuté nohy kněží, vyneste dvanáct kamenů, vezměte je s sebou a složte je v táboře, kde se dnes v noci uložíte.'" Jozue tedy povolal dvanáct mužů, které ustanovil ze synů Izraele, po jednom z každého kmene, a řekl jim: "Jděte doprostřed Jordánu před Truhlu Hospodina, vašeho Boha. Každý si zvedne na rameno jeden kámen, podle počtu izraelských kmenů, aby se pro vás staly znamením. Až se vás v budoucnu děti zeptají: 'Proč tu máte ty kameny?' povíte jim: 'Protože se vody Jordánu rozdělily před Truhlou Hospodinovy smlouvy. Když přecházela Jordán, vody se rozdělily.' Proto budou tyto kameny synům Izraele připomínkou až na věky." Synové Izraele tedy udělali, co jim Jozue přikázal. Vynesli zprostřed Jordánu dvanáct kamenů podle počtu izraelských kmenů, jak Jozuovi uložil Hospodin, a přenesli je s sebou do tábora, kde je složili. Dalších dvanáct kamenů postavil Jozue uprostřed Jordánu tam, kde stály nohy kněží nesoucích Truhlu smlouvy. Jsou tam až dodnes. Kněží nesoucí Truhlu tedy stáli uprostřed Jordánu, než byly splněny všechny příkazy, které Hospodin udělil pro lid Jozuovi, přesně jak to Jozuovi přikázal Mojžíš. Lid spěšně přešel řeku, a poté, co přešel všechen lid, přešla před jejich zraky také Hospodinova truhla s kněžími. V čele synů Izraele přešli v bojovém šiku synové Rubenovi, synové Gádovy a polovina kmene Manasesova, jak jim přikázal Mojžíš. Na čtyřicet tisíc vyzbrojených bojovníků přešlo před Hospodinem na jerišské pláně, aby svedli boj. Toho dne Hospodin v očích celého Izraele dodal Jozuovi na vážnosti, takže ho měli v úctě, jako měli v úctě Mojžíše po celý jeho život. Hospodin řekl Jozuovi: "Přikaž kněžím nesoucím Truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu." Jozue tedy kněžím přikázal: "Vystupte z Jordánu." A jakmile kněží nesoucí Truhlu smlouvy Hospodinovy vystoupili zprostřed Jordánu a stanuli nohama na souši, vrátily se vody Jordánu na místo a vylévaly se z břehů jako předtím. Lid vystoupil z Jordánu desátého dne prvního měsíce a utábořil se v Gilgalu u východního okraje Jericha. Oněch dvanáct kamenů, které vzali z Jordánu, vztyčil Jozue v Gilgalu a řekl synům Izraele: "Až se vaše děti v budoucnu zeptají svých otců: 'Proč jsou tu ty kameny?' poučíte je: 'Izrael tu přešel Jordán po suchu.' Hospodin, váš Bůh, před vámi vysušil tyto jordánské vody, dokud jste nepřešli, tak jako to Hospodin, váš Bůh, provedl s Rudým mořem, které před námi vysušil, dokud jsme nepřešli. To aby všechny národy země poznaly, že ruka Hospodinova je mocná, to abyste ctili Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny.""