Leden 2015

O dávání

31. ledna 2015 v 18:11 | Tobiáš Balanda
Teď bych ještě citoval jiné místo z Božího Slova. Pán Ježíš Kristus tam říká: "Každému, kdo tě prosí, dávej..." (Lukášovo evangelium 6,30a). ("a" je první polovina verše) V souvislosti s tímto místem cituji ještě jiné místo z Božího Slova z Pavlova listu Galatským 6,9-10: "V konání dobrého pak nepolevujme, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání. A proto, dokud máme čas, dělejme dobře všem, a zvláště členům rodiny víry." Ano, je to tak, máme se chovat dobře a činit dobře všem, jak to Pán Ježíš říká a jak to také píše apoštol Pavel.

Něco k tématu "usekni si ruku"

31. ledna 2015 v 17:55 | Tobiáš Balanda
Teď bych napsal něco k tématu "usekni si ruku". Toto říká Pán Ježíš na více místech v evangeliích Matouše a Marka. Takto přesně to však neříká. Cituji jedno z míst: "Pokud tě tedy svádí tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby bylo celé tvé tělo uvrženo do pekla. A pokud tě svádí tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla" (Matoušovo evangelium 5,29-30). Pán Ježíš Kristus tam však říká "pokud tě svádí". Kontext částí Božího Slova je často velmi důležitý. Prostě pokud nás kdokoli nebo cokoli svádí, tak se toho máme zbavit. Máme za každou cenu utíkat před jakýmkoli proviněním či hříchem. To, co Pán Ježíš v tomto textu říká, je opravdu velmi vážné. Pravda je však také taková, že zdroj pokušení nikdy není naše oko ani naše ruka ani žádný náš úd. Prostě máme utíkat před hříchem i za cenu, že bychom se museli zbavit něčeho příjemného.

Co bude s těmi, kteří nebyli ve víře vychováni nebo s těmi, kteří dokonce ani nikdy evangelium neslyšeli?

19. ledna 2015 v 19:42 | Tobiáš Balanda
Já jsem zrovna ve víře svými rodiči vychován byl. Ale uvěřil jsem neboli stal jsem se věřícím až v 18-ti letech. V roce 2002. Letos mi už bude 27. srpna 31 let. Jak to bude s těmi, kteří nebyli ve víře vychováni? Věřím, že i takoví lidé (jestli slyšeli evangelium) mají zodpovědnost před Bohem za to, jestli uvěřili nebo neuvěřili. Boží Slovo totiž říká jasně, jestli kdo nevěří v Ježíše Krista, bude odsouzen (v minulém článku jsem to citoval, takže myslím, že není potřeba to citovat znovu). Posláním každého věřícího je šířit evangelium. Ne nějak zákonicky ovšem. Ani ne nějak nuceně. Už mi víc lidí řeklo, že ti, kdo nebyli ve víře vychováni, tak možná, že by mohli být spaseni neboli zachráněni i bez toho aniž by se stali věřícími. Tak to musím rozhodně odmítnout. Boží Slovo totiž mluví jasně a říká, že bez víry není možné dojít záchrany od Boha (to je určitý výklad Božího slova, který z Božího Slova jasně vyplývá).
A co bude s těmi, kteří nikdy evangelium neslyšeli? Tak to je velmi těžká otázka a nejsem schopen na ni jasně odpovědět. Někdo třeba říká (s tím jsem se setkal snad jen jednou), že takoví lidé, kteří evangelium nikdy neslyšeli, tak jsou automaticky zatraceni a nemohou dojít spásy, protože kdyby prý spásy dojít mohli, tak by se k nim určitě nějak evangelium dostalo. A že prý protože Bůh ví už o nich dopředu, že by evangelium nepřijali, tak k nim evangelium ani neposílá. Tak s takovýmto pohledem se neztotožňuji. Ale Bůh samozřejmě ví už dopředu, kdo Ho přime a kdo Ho odmítne; nebo se také dá říct, kdo jeho záchranu přijme a kdo odmítne. Ale věřím, že i přesto Bůh volá k sobě lidi, o kterých dopředu ví, že ho odmítnou. To my nejsme schopni plně pochopit. Ale je to podivuhodné a obdivuhodné. Bůh samozřejmě chce, aby všichni došli spásy, jak také v Božím Slově jasně čteme: "Především pak žádám, aby se konali prosby, modlitby, žádosti a díkůčinění za všechny lidi, za krále i (za) všechny, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést klidný a pokojný život ve vší zbožnosti a počestnosti; neboť to (je) dobré a vzácné v očích našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy. (Je) přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny v patřičný čas, k čemuž jsem byl já postaven za kazatele a apoštola - říkám pravdu v Kristu, nelžu -, za učitele pohanů /nebo: národů/ ve víře a pravdě. Proto si přeji, aby se muži modlili na každém místě, zvedajíce svaté ruce bez hněvu a bez pochybování" (1. Pavlův list Timoteovi 2,1-8; Citoval jsem z překladu "Nová Bible kralická" z roku 2001).